Big Bottle

Big Bottle II. – opravdu velká láhev

Americký sklářský designér Charlie Parriott se pose předchozích zkušenostech se spoluprací s Bohemia Machine rozhodl svěřit realizaci největší vinné lahve na světě našim specialistům. Projekt se rodil “v potu a krvi” ale vzniklo něco mnohem více než zvláštní velká láhev na Muller-Thurgau.

Charlie Parriott říká: “Vydal jsem se na tuto misi uskutečnit projekt největší láhve na světě, s jasným cílem pokořit Guinness světový rekord. Byl jsem vyslán do České Republiky californským vinařstvím Caymus – velmi dobrým vinařstvím – a spustili jsme práci na opravdu velké láhvi, která bude použita na křest opravdu velmi velkého objektu, jehož jméno ani o jaký přesně objekt se jedná, nemůžu v této chvíli prozradit. Na místě instalace naší “Velké láhve” se rovněž chystá ceremonie potvrzení světového rekordu.

Je to právě pět let co jsem ve spolupráci s Bohemia Machine vyrobili jsme největší láhev na víno v roce 2004. Osm měsíců poté mě zavolali znovu z vinařství Caymus s otázkou ‘Chtěl by jsi prolomit rekord znovu?’ já odpověděl ‘ano, je to výzva, ale rekord už byl překonán’. Láhev kterou jsme vyrobili měla 133 litrů a na ní přišla odpověď z Austrálie, vyrobili tam láhev o objemu 290 litru, a potom ještě znovu v Austrálii jiní lidé vyrobili láhev o objemu 490 l – takže se vracím zpět do Čech a pracujeme na láhvi s objemem 570 litrů (159 gallonů).”

Za zmínku rovněž stojí, že typ skla který používáme je odlišný od toho který vidíte v obchodech se sklem. Říká se mu borosilikátové sklo, které je podobné technickému sklu. Používá se v laboratořích a také pro aplikace odolnosti vůči žáru, sklo které se neroztahuje ani nesmršťuje v horku či chladu”

Za celým projektem je spousta výpočtů a fyziky nebylo snadné dát tohle “puzzle” dohromady “Já nejsem inženýr, jsem umělec. Láhev byla důkladně propočítána, rovněž českým experty, pro všechny požadavky hydrostatického zatížení, tloušťka stěny udrží tlak náplně se slušnou tolerancí – a to vše vyřešeno skutečnými živými lidmi, nejsou žádné počítačové simulace pro tak komplexní a velmi specifický projekt”

Tloušťka stěny se pohybuje od 9 do 11mm, je vysoká 251 cm, široká 70cm, prázdná váží 120kg a naplněná vynikajícím vínem bude vážit 750 kilo. Tedy jak jí jednou naplníme veškerá manipulace s ní musí být s tou největší opatrností. Když vám sklo přeroste přes hlavu, chcete být velmi, opravdu velmi opatrní. Mluvíme o dva a půl metrech výšky. Všichni kdo s lahví pracují jsou profesionálové, všichni kdo s ni manipuluji, všichni kdo se k ní přiblíží. Takže to není nervy drásající, ale je to vážné.”

Láhev je vyfoukána ze sedmi částí, a pak jsou tyhle kusy upnuty v obrovském soustruhu kde jsou otáčející se nahřáty propanovým hořáky – při dosažení požadované teploty se tyto “rty políbí” a dvě části jsou k sobě svařeny. A tyto sváry jsou vlastně nejpevnější místa na celé lahvi.“

Charlie Parriott

Je to prostě úplně jednoduchá volba: tohle je jediný místo na světě kde můžete vyrobit takovouhle láhev. A důvod proč to udělat právě s Bohemia Machine je proto že máme opravdu výjimečný vztah inženýringu a výtvarné práce, sedíme nad projektem spojujeme naše myšlenky a nacházíme cesty jak udělat takové velké věci. Ale skutečně tak vysokou úroveň řemeslné dovednosti, na úrovni mistrovství, je možné nalézt na celém světě jen tady.”

Číst tyhle řádky je jedna věc, ale pohled reálného světa a vidět jak se ta věc rodí, skutečný kontakt s tím jak se to celé skládá dohromady je věc druhá – ‘well…’ – Znáte příběh Frankensteina? Je tam okamžik kdy šílený chlapík, který se zamkl ve svém studiu nebo laboratoři na rok a půl, ve vší té tajnosti věci které tam vyrábí se mu najednou v jedné chvíli, to stvoření, monstrum probudí otevře oči a podívá se na Frankensteina. A ten chlapík úplně podlehne zběsilosti, ztratí úplně povědomí o vnějším světě na tři a půl měsíce, dokud ho jeho přítel, který ho tam nalezne, probudí z jeho deliria. Během téhle věci se začínám cítit trochu jako Frankenstein když se ta věc dostává reálný tvar. Dnes jsem byl v továrně a viděl něco jako strašlivé Frankensteinovo monstrum.”