Big Bottle

Big Bottle II. – opravdu velká láhev

Ame­rický sklář­ský desig­nér Charlie Parri­ott se pose před­cho­zích zku­še­nos­tech se spo­lu­prací s Bohemia Machine rozhodl svěřit rea­li­zaci nej­větší vinné lahve na světě našim spe­ci­a­lis­tům. Projekt se rodil “v potu a krvi” ale vzniklo něco mnohem více než zvláštní velká láhev na Muller-Thurgau.

Charlie Parri­ott říká: “Vydal jsem se na tuto misi usku­teč­nit projekt nej­větší láhve na světě, s jasným cílem pokořit Guin­ness světový rekord. Byl jsem vyslán do České Repub­liky cali­forn­ským vinař­stvím Caymus – velmi dobrým vinař­stvím – a spus­tili jsme práci na opravdu velké láhvi, která bude použita na křest opravdu velmi velkého objektu, jehož jméno ani o jaký přesně objekt se jedná, nemůžu v této chvíli pro­zra­dit. Na místě insta­lace naší “Velké láhve” se rovněž chystá cere­mo­nie potvr­zení svě­to­vého rekordu.

Je to právě pět let co jsem ve spo­lu­práci s Bohemia Machine vyro­bili jsme nej­větší láhev na víno v roce 2004. Osm měsíců poté mě zavo­lali znovu z vinař­ství Caymus s otázkou ‘Chtěl by jsi pro­lo­mit rekord znovu?’ já odpo­vě­děl ‘ano, je to výzva, ale rekord už byl pře­ko­nán’. Láhev kterou jsme vyro­bili měla 133 litrů a na ní přišla odpověď z Aus­trá­lie, vyro­bili tam láhev o objemu 290 litru, a potom ještě znovu v Aus­trá­lii jiní lidé vyro­bili láhev o objemu 490 l – takže se vracím zpět do Čech a pra­cu­jeme na láhvi s objemem 570 litrů (159 gallonů).”

Za zmínku rovněž stojí, že typ skla který pou­ží­váme je odlišný od toho který vidíte v obcho­dech se sklem. Říká se mu boro­si­li­ká­tové sklo, které je podobné tech­nic­kému sklu. Používá se v labo­ra­to­řích a také pro apli­kace odol­nosti vůči žáru, sklo které se neroz­ta­huje ani nesmrš­ťuje v horku či chladu”

Za celým pro­jek­tem je spousta výpočtů a fyziky nebylo snadné dát tohle “puzzle” dohro­mady “Já nejsem inženýr, jsem umělec. Láhev byla důkladně pro­po­čí­tána, rovněž českým experty, pro všechny poža­davky hyd­rosta­tic­kého zatí­žení, tloušťka stěny udrží tlak náplně se slušnou tole­rancí – a to vše vyře­šeno sku­teč­nými živými lidmi, nejsou žádné počí­ta­čové simu­lace pro tak kom­plexní a velmi spe­ci­fický projekt”

Tloušťka stěny se pohy­buje od 9 do 11mm, je vysoká 251 cm, široká 70cm, prázdná váží 120kg a napl­něná vyni­ka­jí­cím vínem bude vážit 750 kilo. Tedy jak jí jednou napl­níme veškerá mani­pu­lace s ní musí být s tou nej­větší opa­tr­ností. Když vám sklo pře­roste přes hlavu, chcete být velmi, opravdu velmi opatrní. Mluvíme o dva a půl metrech výšky. Všichni kdo s lahví pracují jsou pro­fe­si­o­ná­lové, všichni kdo s ni mani­pu­luji, všichni kdo se k ní při­blíží. Takže to není nervy drá­sa­jící, ale je to vážné.”

Láhev je vyfou­kána ze sedmi částí, a pak jsou tyhle kusy upnuty v obrov­ském sou­struhu kde jsou otá­če­jící se nahřáty pro­pa­no­vým hořáky – při dosa­žení poža­do­vané teploty se tyto “rty políbí” a dvě části jsou k sobě svařeny. A tyto sváry jsou vlastně nej­pev­nější místa na celé lahvi.“

Charlie Parriott

Je to prostě úplně jed­no­du­chá volba: tohle je jediný místo na světě kde můžete vyrobit tako­vou­hle láhev. A důvod proč to udělat právě s Bohemia Machine je proto že máme opravdu výji­mečný vztah inže­ný­ringu a výtvarné práce, sedíme nad pro­jek­tem spo­ju­jeme naše myš­lenky a nachá­zíme cesty jak udělat takové velké věci. Ale sku­tečně tak vysokou úroveň řeme­slné doved­nosti, na úrovni mis­trov­ství, je možné nalézt na celém světě jen tady.”

Číst tyhle řádky je jedna věc, ale pohled reál­ného světa a vidět jak se ta věc rodí, sku­tečný kontakt s tím jak se to celé skládá dohro­mady je věc druhá – ‘well…’ – Znáte příběh Fran­ken­steina? Je tam okamžik kdy šílený chlapík, který se zamkl ve svém studiu nebo labo­ra­toři na rok a půl, ve vší té taj­nosti věci které tam vyrábí se mu najed­nou v jedné chvíli, to stvo­ření, mon­strum probudí otevře oči a podívá se na Fran­ken­steina. A ten chlapík úplně pod­lehne zbě­si­losti, ztratí úplně pově­domí o vnějším světě na tři a půl měsíce, dokud ho jeho přítel, který ho tam nalezne, probudí z jeho deliria. Během téhle věci se začínám cítit trochu jako Fran­ken­stein když se ta věc dostává reálný tvar. Dnes jsem byl v továrně a viděl něco jako straš­livé Fran­ken­stei­novo mon­strum.”